Český granát

Český granát je považován za náš národní kámen a spoluzakladatelem našeho národního muzea profesorem Františkem Zippem byl český granát prohlášen za mineralogický symbol českého království.
Některé druhy granátů jsou průhledné jiné pouze průsvitné, další mohou být neprůhledné nebo kalné. I barva granátu může být různá. Nejčastěji se však vyskytují granáty v různých odstínech červené. Barva a tvrdost tohoto minerálu záleží na chemickém složení.
A jak je to se samotným názvem tohoto minerálu?
Snad prvním spisovatelem, který pro tento červený drahokam použil název granát, byl ve 13. století ALBERTUS MAGNUS. Nazval ho podle jihoevropského ovoce zvané granátové jablko. Někteří badatelé odvozují název granát od latinského jména GRANUM, to je zrno, protože se granát v přírodě často v zrnech vyskytuje. Vědecké pojmenování českého granátu je však PYROP. Název je odvozen z řeckých slov PYR (světlo, oheň) a OPS (oko) – tedy ohnivé oko. Uvádí se, že názvu PYROP pro český granát použil roku 1609 dvorní lékař Rudolfa II. BOOTIUS DE BOOT ve svém spise o drahokamech.
Z říčních náplavů byl český pyrop nahodile sbírán již od pravěku. Organizovaný sběr granátů s vývozem do Evropy začal v raném středověku, v období stěhování národů od 6. do 8. století.
Teprve od 2. poloviny 15. století granáty častěji zdobí liturgické stříbro, zejména kalichy. Vrcholné období nastalo za vlády císaře Rudolfa II. (vládl 1576–1610), který podporoval brusiče a uplatňoval předkupní právo na granáty výjimečné velikosti. Po roce 1700 se české granáty rozšířily v klenotnictví všeobecně.
Drobné kamínky přišly ve 2. čtvrtině 18. století do módy, a tak císařovna Marie Terezie vydala roku 1762 zákaz vývozu českých granátů ze země. Ochránila tak domácí monopol těžby a zpracování granátu.
Čeští granátníci úspěšně vystavovali v 19. století na průmyslových výstavách. Již v roce 1834 byla v Turnově založena firma Ant. Pařízka, který vedl obchod s českými granáty. V této době se české granáty staly výborným vývozním artiklem především do Ruska. Granátové zboží putovalo i do Francie, Španělska, Itálie a Orientu. Ve všech společenských vrstvách byly efektní granátové šňůry. I korunní princ Rudolf Habsburský koupil v roce 1871 takovou granátovou šňůru pro svou sestru arcikněžnu Gizelu.
Největší světovou sbírku historických prací s českým granátem vlastní Národní muzeum, menší Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Moravská galerie v Brně. Ucelené kolekce jsou ještě ve Střední uměleckoprůmyslové škole a Vyšší odborné škole Turnov (žákovské práce) a v tamním Muzeu Českého ráje.
Granát, družstvo umělecké výroby Turnov, vzniklo v roce 1953 sloučením několika menších firem. V současné době má okolo 260 zaměstnanců.
Družstvo je jediným vlastníkem dolů na dobývání granátové suroviny. Družstvo je majitelem ochranné známky ČESKÝ GRANÁT
Šperky s českým granátem bývají obdarovávány Významné státní návštěvy. Byli jimi obdařeni např. princ Charles a jeho choť Camilla, Hillary Clintonová nebo Michelle Obamová.
Několik rad při koupi českého granátu:
- Nákup v podnikových prodejnách Granátu Turnov zaručí 100% jistotu pravosti šperku,
- zaručeným vodítkem je jeho velikost 4 až 5 mm, středový kámen větších rozměrů je tzv. almandin,
- při koupi šperku chtějte certifikát pravosti,
- šperky musí mít puncovní značku s písmenem G,
- na účtence nesmí chybě gramáž kovu, označení kamene – v tomto případě je důležitým slovem *český granát *.
Zdroj: Granát, družstvo umělecké výroby Turnov, www.granat.cz